Jednou budu germánkou.

Nenávidím ty květnové večery, které trávím nad učebnicemi, abych ještě vytáhla, co se dá. Dneska to nebylo jiné. Celé pololetí si říkám, jak si to vytáhnu na jedničku a najednou květen a času málo. Mám plnou hlavu všech těch německých slovíček, až se bojím, že by se mi ta němčina mohla začít dokonce líbit. Znáte to, na něco si až tolik zvyknete, že je to prostě fajn.

Kecám, tak zlý to se mnou nebude.